Zima byla krutá, mnohokrát záplatované silnice připomínají měsíční krajinu a záplatovači vyrazili do boje s krátery. Záplatují, záplatují, dozáplatovat nemohou. Z té hromádky peněz, která jim byla vyčleněna na záplatování, rychle ubývá.
Dnes jsem cestovala autobusem z místa K do místa J. Převážná část trasy vedla po silnicích II. třídy; zatím ještě poměrně zachovalý prostředek veřejné hromadné dopravy kodrcal po komunikaci směrem k cíli a řidič bravurně kličkoval mezi výtluky. Měli jsme štěstí, dojeli jsme v pořádku, ani autobus se nerozsypal.
A tak mne drze napadá, zda by nebylo užitečnější a pro lidi prospěšnější, pořádně opravit vozovky, než část populace diskriminovat a některým vracet třicetikoruny. (Teď už je to sice skoro všude zrušeno, ale kraje si, podle uveřejňovných zpráv, pěkně provětraly rozpočty.)
